Končím s keramikou

     Co je to za blbost? Proč bych zakládala keramický web a blog, když to první, co napíšu, je, že končím? To vám právě jdu vysvětlit. 

     Končím s keramikou tak, jak jsem ji dělala doposud, a že jsem ji tak taky nevydržela dělat moc dlouho. Bohužel - nebo bohudík, záleží jak se na to díváte - mi v době, kdy jsem se konečně začala trochu zlepšovat a produkovat docela spolehlivě použitelné výrobky, za které se úplně nestydím, přišla do cesty překážka ve formě splněného přání. Čekáme s partnerem miminko, které se narodí letos na podzim.

     To pro mě znamená, že musím celou svou sotva začínající kariéru hrnčířky odložit. Vím, že jsou produkční keramičky s rozjetou značkou, které vydrží vyrábět i v těhotenství a po porodu, s jen malou přestávkou na to přivítat nového člena rodiny... To jsou ale často tvůrkyně, kterým na produkci a prodeji keramiky závisí příjem, obživa, nájem dílny nebo i jejich domova, a nemají tak úplně na výběr. Také již většinou mají roky praxe za sebou a je to pro ně denní chléb, zatímco pro mě je to ještě pořád výzva, pořád mě bolí svaly a občas frustrovaně hodím hroudou hlíny o podlahu, když se mi na kruhu nedaří více než obvykle. 

     Protože při vší upřímnosti a otevřenosti, jsem stále ještě začátečník. Vím to o sobě a nehraju si na profíka, byť bych profíkem ráda byla co nejdříve. Nemám svou dílnu a výrobky zatím neprodávám. Stále nejsem ještě zvyklá na ty fyzicky náročnější stránky keramické práce, a bojím se zrovna teď, v těhotenství, riskovat a posouvat svoje limity. To je jeden z důvodů, proč budu nucena si dát od keramiky pauzu.

     Druhým důvodem, ještě o trochu pragmatičtějším, je, že se zatím keramice věnuji ve sdílené dílně, v níž existuje pravidlo na minimální počet čerpaných hodin za měsíc. V prvním trimestru jsem trpěla strašnou únavou, ve druhém pak bolestmi zad, a od třetího trimestru taky neočekávám procházku růžovou zahradou, a tudíž nejsem schopna tyto minimální počty hodin strávených v dílně splnit. Blokuji tam prostor někomu dalšímu, kdo má časovou a fyzickou kapacitu na to tu příležitost využít lépe než já.

     A třetím důvodem je, možná tak trochu sobecky, že celý život dělám spoustu věcí, mám rozjetou spoustu projektů, kromě své práce mám vždycky alespoň tak dva nebo tři menší přivýdělky, protože "diverzifikace", a celou tu dobu si říkám, že "jednou, až přijdou děti, chci mít čas jen na sebe a na ně". Mohla bych teď ještě narychlo založit značku a otevřít eshop, ičo už mám, takže o papírování méně... Ale já chci počkat. Nevím, jaký mě čeká porod, ani jak hladký bude mít moje miminko vstup do života. Může být vše v pořádku a já se do pár týdnů začnu nudit a hledat cestu zpět k hlíně a kruhu, ale můžou taky nastat obtíže, a já si chci dát ten prostor věnovat se alespoň jednou za svůj dospělý život jen jedné jediné věci, bez rozptýlení nebo výčitek, že bych měla dělat něco jiného. Dlouho jsem zůstávala v zaměstnání, kde jsem nebyla šťastná, právě proto, že jsem chtěla mít jistotu rozumné mateřské, až se jí jednou dočkám, tak si ji teď chci alespoň nějakou dobu užít.

     Proto jsem se rozhodla, že během srpna v dílně dotáhnu, co mám rozděláno, a s koncem měsíce ukončím (nebo aspoň přeruším) i své členství v dílně. A jelikož už teď jsem z toho smutná a přemýšlím, jak se s keramikou nerozejít úplně, zakládám tyhle stránky. Budu tu dokumentovat svoji keramickou cestu, která doposud byla dost krkolomná a zdá se, že to se ani v dalších měsících nezmění.

(srpen 2025 - K.)