Mateřská bez hlíny

     Tak se stalo, jak jsem očekávala. Mojí dcerce jsou čtyři měsíce a já už skoro půl roku netočila na kruhu. Nápadů mám stále spoustu, energie taky, ale jak to logisticky udělat? Do dílny a zpět je to v součtu hodina cesty, když trefím dopravní špičku, tak i víc. Příprava hlíny na točení taky zabere nějaký čas, a úklid taky, celkově řekněme další hodina, když si pospíším... a všechno ostatní, točení jako takové, přidělávání oušek, obtáčení, glazování, všechno je čas navíc. 

     Odjet na takovou dobu od plně kojeného miminka je prakticky nereálné. Což ale nevysvětluje, že sem teď píšu... píšu, protože jsem přišla na to, jak to obejít. A ne, nejde o to vzít si prcka s sebou do dílny, to by asi nebylo moc dobré vzhledem k prašnosti prostředí a množství jedovatých a toxických přísad do glazur apod., ale! Můžu odjet v noci. Prcek sice přes den dává sotva půlhodinové šlofíky, ale v noci naopak spí docela hezky, takže toho zkusím využít. 

     Stydím se za to, ale vím, že jsem tak trochu notoricky známá začínáním všemožných projektů... a to je tak všechno. U pár špatných věcí jsem v životě už vydržela déle, než jsem měla, a stálo mě to tehdy víc než jen čas. Jakožto ponaučení se teď snažím naopak nezdržovat u ničeho, co prokazatelně nefunguje či nenaplňuje moje očekávání. Vážně bych ale nerada, aby keramika (a i Que?ramika) byl jen další v mé nekonečné řadě marných pokusů o to najít "to svoje".

     Je těžké najít tu hranici mezi překonáváním překážek a akceptováním, že něco prostě a jednoduše nemá být. Stále se to učím. Zatím ale věřím, že keramika je stále jen o překážkách, a nevzdávám se :) tak snad další update brzy.

(březen 2026 - K.)